Anna krví oděná

Autor: Kendare Blake

Originální název: Anna dressed in blood

Ze série: Anna

Díl: první

Nakladatelství: Baronet

Počet stran: 272

Zase na ni myslím. Na Annu. Annu krví oděnou. Zajímalo by mě, jaký trik zkusí. Zajímalo by mě, jestli na to půjde chytře. Bude se vznášet? Bude se smát nebo vřískat?

Jak se mě pokusí zabít?

Oficiální anotace:

Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé.

Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.

Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. Od své smrti Anna zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského domu, kterému kdysi říkala domov.

Avšak z nějakého důvodu Casův život ušetří.

Stručný děj

Cas se opět stěhuje do nového města, což by nebylo až tak divné, kdyby se nestěhoval na místa, kde straší. Cas je, stejně jako jeho otec, lovec duchů a snaží se najít ty duchy, kteří nenašli po smrti vytoužený klid a páchají neplechu – většinou zabíjí lidi. A ani teď to není jiné a dokonce se těší, až narazí na dalšího ducha. Má najít Annu krví oděnou, která měla být před padesáti lety krutě zavražděna a každý, kdo vstoupí do jejího domu, se už nikdy nevrátí. Cas v tom nevidí žádný problém a věří, že si s Annou poradí raz dva. Ale už po první návštěvě pochopí, že Anna je daleko těžší oříšek, než předpokládal a přemoct ji nebude vůbec lehké.

„Ježíši, nemůžu uvěřit, že je mrtvý. Nemůžu uvěřit, že ho zabila.“

„Proč ne? Věřil si na ni.“

„Já vím, ale nikdy jsem ji neviděl. Nikdo Annu neviděl. Protože když vidíš Annu…“

„…nedožiješ se toho, aby o tom někomu řekl,“ dokončím ponuře.

Názory a dojmy

Anny jsem si všimla už v originále dávno před tím, než začala u nás vycházet. A to hlavně díky nádherné obálce, která je pro mě jednou z nejkrásnějších tohoto roku, a jsem strašně ráda, že se Baronet rozhodlo obálku nechat. Po spoustě nadšených reakcí jsem věděla, že si Annu musím pořídit taky a nakonec jsem si jí doopravdy pořídila a začetla se. No a musím říct, že to není špatná kniha, je to dokonce velice dobrá kniha, ale po všem tom humbuku jsem očekávala… větší bombu.

Hlavním hrdinou je Cas, který se se svou matkou stěhuje po celých státech a hledá známky přítomnosti duchů, které by bylo dobré odstranit ze světa. Tohle mi strašně připomnělo můj oblíbený seriál Supernatural. Mám ráda pověsti a ještě víc, když se vztahují k nějakému místu… i když jsem jinak strašpytel, nikdy bych nevešla do domu, o kterém se říká, že tam straší, ale tu historku bych si ráda vyslechla. Navíc Cas mi byl hned od začátku sympatický a ani jeho přátelé nebyli o nic horší – sešla se dobrá parta, klidně bych si dokázala představit, že by patřili mezi mé kamarády.

Co se musí autorce nechat, a je to hlavní přednost knihy, jak píše čtivě. Je celkem nemožné knížku odložit, když se jednou začtete. Sama jsem nemohla uvěřit, že jsem už za polovinou, když jsem před chvilkou začala číst. Navíc skvěle vytvořila skvělé postavy, které působí reálně a chovají se na svůj věk. Nemám ráda, když se v kníže vyskytuje nadměrné množství sprostých slov (hlavně když se jedná o hlavní hrdinky, které nadávají tak, že by se styděl i dlaždič, a pak se tváří jak největší princezny), ale tady mi to nevadilo. Autorka se nebála použít ráznější slovník a uměla ho použít na správném místě. Kdo z vás někdy nemluvil sprostě, když se mu něco nepovedlo?

Knížka je hodně napínavá a dokáže udržet čtenáře v pozoru. O trochu víc se mi líbila první polovina knihy, kdy nebylo o akci nouzi a několikrát jsem jen zůstala koukat na to, co si pro nás autorka připravila. Druhá polovina je o trošičku slabší, i když mě rozřešení překvapilo, ale na druhou stranu mi přišlo trochu přitažené za vlasy a až tak mi to nesedělo k příběhu.

„Nechci ti ublížit, Anno. To snad víš, ne? Není v tom nic osobního.“

„Stejně jako jsem já nechtěla zabít všechny ty lidi, co mi hnijí ve sklepě.“ Posmutněle se pousměje.

Hodnocení

Na Annu jsem se strašně moc těšila a byla jsem trochu zklamaná. Asi je to tím, že knížka je hodně populární a všude jsou samé nadšené ohlasy a čekala jsem prostě hodně. Možná, že kdybych na knížku narazila náhodou, tak dám plný počet hvězdiček a jsem nadšená. Teď dám čtyři a půl hvězdičky. Navíc je kniha uváděná jako horor, ale nemusíte se bát, tolik se bát nebudete. Je tam několik scén, u kterých jsem znejistěla, ale vyloženě jsem se nebála – to mi víc nahání hrůzu obálka, která je fakt povedená! Takže pokud hledáte něco jiného, trochu pohodovější čtení než je klasický horor, sáhněte po Anně krví oděnou, protože věřím, že se vám kniha bude líbit. 

• Zdroj obrázků: deviantart