10. Kniha, která už vážně nevoní novotou
Tentokrát to byla jasná volba. Přesně si pamatuji den, kdy jsem tuhle knížku dostala. Bylo to o Vánocích, když jsem chodila do čtvrté třídy. Nepředpokládala jsem, že bych knihu někdy přečetla, protože má (tuším) něco kolem 400 stran, ale za dva měsíce jsem šla na dlouhou dobu do nemocnice a knihu jsem přelouskala. Od té doby vím, že bych zvládla přečíst sebe tlusčí knihu a nebojím se do nich pustit. :D
Jedná se o knihu Rodina v divočině od Kobie Krügerové, kterou jsem dostala od svého dědy a mám k ní zvláštní citový vztah, téměř sentimentální a nikdy bych se jí dobrovolně nevzdala. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář. :)