Vidím to, co vrah

Autor: Jill Hathaway
Originální název: Slide
Ze série: Děsivé splynutí
Díl: první
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 272

Oficiální anotace:
Vee Bellová si je naprosto jistá, že sestřina kamarádka Sophie nespáchala sebevraždu. Byla zabita. Ona to ví, protože tam byla. Vee má narkolepsii, během záchvatů ale neupadá do spánku. Když omdlí, ocitá se v hlavě někoho jiného a prožívá život skrz jeho oči. Vklouzla například do hlavy své sestře, když podváděla při testu z matematiky, do učitelovy, který pil před začátkem hodiny. Nic ale Vee nepřipravilo na to, co se stalo jedné říjnové noci… ocitla se v hlavě někoho, kdo držel v ruce zakrvácený nůž, a stál nad Sophiiným tělem. Vee přímo zoufale touží někomu sdělit své tajemství, ale kdo by jí věřil? Zní to tak šíleně, že to nedokáže říct ani kamarádovi Rollinsovi, natož policii. Rollinsovi to ale říct stejně nemůže, protože teď už se moc nestýkají, Vee totiž tráví čím dál tím víc času se Zanem. Zamotaná do nebezpečí a děsivých lží, musí Vee sama odhalit vraha dříve, než udeří znovu.

Stručný děj

Vee podle lékařských záznamů trpí narkolepsii, ovšem její diagnóza není správná - upadá často do stavů spánku, jenže se objeví v těle někoho jiného a vidí svět jeho očima. Většinou se tak stane, když se dotkne předmětu, na kterém vlastník nechal výraznou emoční stopu. Jednou se dostane do těla vraha a uvidí mrtvolu nejlepší kamarádky své sestry. Je zděšená, má strach o svou mladší sestru a nic nepřidá na tom, že policie případ řeší jako sebevraždu, a proto se Vee rozhodne, že musí najít vraha za každou cenu.

Názory a dojmy

Na knihu jsem byla hodně zvědavá, hlavně díky anotaci, která mě navnadila. A to jsem ještě netušila, že se jedná o knihu, která se v originálu jmenuje Slide a viděla jsem na ni nadšené reakce. Líbí se mi česká obálka, i když ta modelka mi moc nesedí, ale uchvátila mě bílá barva a hodně se mi líbí hřbet knihy, i když byste mohli říct, že je obyčejný. Bílá mi prostě sedí k řešení vražd.

Velké plus - kniha je velmi čtivá a jen tak vás nepustí. Já ji měla přečtenou za pár hodin. Sedla jsem si a najednou jsem byla u konce, ani jsem nevěděla jak. Zápletka mi trochu připomínala Lovkyní snů, se vším tím vtělování do jiných, i když tahle kniha byla svým způsobem lepší.

Hlavní hrdinku jsem si oblíbila, nebyla to žádná namyšlená bárbína, jako ostatní její spolužačky, byla svá a nebyla středem pozornosti a známá po celé škole. Naopak se společnosti "školní šlechty" vyhýbala, což byla příjemná změna po všech oblíbených hrdinkách. Zanea jsem si oblíbila už po pár stránkách. Hodně jsem fandila jejich vztahu hlavně proto, že Vee si zasloužila někoho, kdo by ji chápal a vyslechl, přeci jenom to neměla v životě moc lehké a zasloužila si něco pozitivního. Co mě zpočátku pobavilo a trochu zděsilo byl kluk Whisky, doopravdy jsem si myslela, že se tak jmenuje, protože by mě to u američanů ani tak nepřekvapilo. Říkala jsem si, že to musí být on, kdo zabíjí, protože s tímhle jménem musí mít nějaké psychické následky.

Co mě doopravdy ale štve (už jsem to psala u několika recenzí) je to, jak se chovaj rodiče v knihách. Možná je to maličkost, ale tohle mi doopravdy irituje. Jejich otec se vůbec o ně nestaral a byl to pořádný workholik. Nevím, jestli si to tím chtěla autorka ulehčit, asi ano, aby měla Vee prázdný barák a nemusela odpovídat na zvídavé otázky otce?

Hodnocení

I když jsem něco dokázala předvídat, tak se mi kniha líbila a konec byl pro mě velkým překvapením. Přestože mi přijde, že si to Jill zjednodušila. Měla bych lepší pocit, kdyby to bylo soudně uzavřené. Hodně se těším na další díl, protože autorka píše hodně poutavě a čtivě.

• Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku
• Zdroj obrázků: deviantart