neděle 19. srpna 2012

Žiju, nežiju... aneb začínáme

Dumala jsem, rozjímala a přemýšlela, jak blog oživit a udělat z něj víc osobitější. No a tak jsem se rozhodla pro články Žiju, nežiju, které bych chtěla vydávat na konci každého týdne, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne. Inspirovala jsem se projektem Týden s knihou, který má nastarost Rodaw, jenže já moc neumím natáčet videa a můj hlas v počítači taky není nic moc. Proto jsem se rozhodla pro tuto obdobu. Bude to formou klasického psaní, kde vám přiblížím své postřehy z knihy, kterou zrovna čtu, ale i zážitky z běžného života.

V pondělí (13.7.) jsem se odhodlala začít vypisovat svoje myšlenky a různé postřehy. Mám rozečtený třetí díl Roztomilých malých lhářek. Už od pátku a do dnes jsem nečetla. Ne že by se mi to nelíbilo, ale nějak nebyl čas.
Hlavní náplní dnešního dne byly nákupy, které jsem absolvovala se sestřenkou. Musím se přiznat, že jsem si žádnou knihu nepořídila, i když jsem v knihkupectví byla, ale hledala jsem nějakou knihu her, kterou bych v září použila s dětma, protože mi přijde, že všechno znaj a s něčím je nepřekvapím. Neobjevila jsem nic, takže jsem byla zklamaná, ale snad se mi poštěstí jindy.

Takže v úterý jsem si hned ráno sedla k Roztomilé malé lhářky a dočetla je. Mám z toho hlavu kolem a mnoho pocitů. V prvním díle jsem si říkala, že je to hodně totožné se seriálem, ovšem už ve třetím díle - zjistila jsem, že jich má být asi dvanáct :D - se vyskutuje hodně odchylek. Už nějakou dobu, jak v knihách tak i ve filmech, si začínám všímat, že americké rodiče a zejména matky asi nikdy nepochopím. Jsou hysterické a vadí jim takový prkotiny a přitom zavažné věci vůbec neřeší. Jsem ráda, že seriálová Ella je úplně jiná a není to taková krkavčí matka jako v knize.
Překvapilo mě naopak, že knižní Mike - Ariin bratr - je mi sympatičtější než seriálový. Nebo aspoň teď se mi to tak jeví.
Hlavně mě překvapila hlavní linie děje, která nás odkazuje na Alisinina vraha, i když jsem přesvědčená, že tahle osoba to neuděla. Ovšem všechny hrdinky jsem o tom přesvědčeny. Další díl vychází už zanedlouho, což jsem ráda, protože se na něj moc těším.

Už nějakou dobu mám doma Pýchu a předsudek, na knihu jsem se těšila, ale nakonec skončila na poličce a nějak jsem se k ní neměla. Až ve středu jsem začala číst. Musím říct, že konečně chápu, proč kniha upoutala tolik lidí - stalo se to i mně - a Darcym to zatím není. Hodně sympatická mi je Elisabeth - hlavní hrdinka - která je strašně veselá a bere život takový, jaký je.
Jako obvykle jsem byla na zumbě a byla jsem unavená, takže jsem večer ani nečetla. Po zumbě vždycky domu jezdím vlakem a celou hodinu sedím, takže po cestě pěkně ztuhnu a pak vystoupit mi dá pořádně zabrat. :D

Ve čtvrtek jsem si udělala odpočinkovej den. Měla jsem jít stanovat, ale je zataženo a vypadá to na bouřku, takže se mi do stanu opravdu nechtělo.
Celý den jsem sem tam četla, stále čtu Pýchu a předsudek. Uvažuju, že si od Jane pořídím i Rozum a cit; a Emmu. Taky sleduju seriály, které se mi nashromážděly v počítači. Začala jsem sledovat Lovce duchů. Je to poměrně starý seriál - dokonce běží i u nás v televizi, myslím, že na prima cool, ale to bych kecela - ale já ho objevila až teď a líbí se mi. Dokonce jsem se u dílu Bloody Mary bála, protože nesnáším duchy, kteří se objevují v zrcadlech a nahánějí mi strach. Už jsem u osmého dílu druhé série, tak moc mě seriál chytl - začala jsem na něj koukat před čtrnácti dny. A víte co, Dean by klidně mohl konkurovat Damonovi. Tohle video je toho důkazem:

V pátek a sobotu jsme stanovali, takže jsem nebyla vůbec doma. Plánovala jsem dočíst Pýchu a předsudek, ale nevyšlo to - nebyl na čtení čas.

Měli jsme stanovat minimálně do neděle, ale v neděli jsem se vzbudila s rudým okem, takže jsme museli jet na pohotovost. Mám silný zánět v oku a dost to řeže. Navíc mi to oko v jednu chvíli slzí a pak je vysušený, že mám pocit, že tam mám smirgl papír. Takže se čtením taky není nic. Trochu můžu koukat na televizi, ale taky to není žádná sláva. Navíc dneska dávaj Titanic, na který se moc těším, takže doufám, že se na něj kouknu a vydržím to. Musela jsem to hodně zkrátit a rychle to napsat, za co se omlouvám. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentář. :)