Zobrazují se příspěvky se štítkemSmečka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSmečka. Zobrazit všechny příspěvky

středa 4. dubna 2012

Vzpoura

Autor: Andrea Cremer
Originální název: Wolfsbane
Série: Smečka
Díl: druhý
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 352
Doba četby: 3 dny

Oficiální anotace:
Calle se Shayem se díky Hledačům podařilo na poslední chvíli dostat z hrůzyplného domu Bosquea Mara. U Hledačů našli azyl i spojenectví a konečně můžou být spolu. Jenže Calla se probudí z mdlob do děsivé nejistoty: netuší, co se stalo s členy její smečky, s její rodinou, a strachuje se o život Rena, mladíka, který jí byl už dávno předurčen jako životní druh. Poté co se do úkrytu Hledačů dostane Callin bratr Ansel, její nejhorší obavy se potvrdí… Cítí, že svůj útěk a jeho následky může odčinit jen tehdy, když se vydá zpět do Vailu a mladé vlky osvobodí. Naštěstí Hledače, kteří se jí ujali, nemusí nijak zvlášť přesvědčovat. Záchranná výprava začíná… Druhý díl celosvětově úspěšné akční, romantické fantasy trilogie Smečka.

Stručný děj

Calla se ocitá v těžké situaci. Ona a Shay byli odvedeni do úkrytů Hledačů, kteří pro Callu byli odjakživa nepřátele. Jenže všechno se mění. Calla pomalu zjišťuje, že bývalí nepřátelé se stávají spojenci a Strážci momentálně stojí proti nim. Stojí před těžkým rozhodnutím - nasadí svůj život a zachrání svou smečku, která se možní postavila proti ní, a povede povstání, nebo se všeho vzdá?

pátek 23. března 2012

Sladká políbení (2)


Pátek patří meme, které pochází z dílny Syki. O co jde? Jak název napovídá, vyberete si jeden moment z knihy, kdy se dva políbí nebo se polibek neuskuteční, ale je tam to správné jiskření.

Vzpoura

Andrea Cremer


Políbil mě na hrdlo, "Vidíš, tohle je mnohem lepší než olizování." Náhlé zrychlení srdečního tepu a spalující horko mi prozradily, e je to opravdu mnohem lepší.

Otočila jsem se dřív, než mi v tom mohl zabránit, a zvedla hlavu, lačná po jeho polibku, Když se naše rty setkaly, jako by mě celou zachvátily plameny. Líbal mě zlehka, dráždivě. Ty jemné doteky jeho rtů přímo bolely, probouzely ve mně touhu po něčem dalším. Zabořila jsem mu prsty do vlasů a přitáhla si ho blíž. Kousla jsem ho do rtu. Položil mi ruku na záda, druhou mi vklouzl pod halenu a začal mě zkoumat a laskat.

"Tolik jsi mi chyběla," šeptal.

"Ty mně taky," přiznala jsem a málem se zajíkla, když mě políbil na tvář. Má kůže jako by pod jeho elektrizujícími doteky ožívala.

Zasmál se a já popadla dech. "Připadá ti to legrační?"

"Ne," zašeptal. "Jenom mě napadlo, že vypořádat se s tím, co máš na sobě, je mnohem jednodušší, než když jsem zápolil s tím ctnostným nesmyslem, cos měla minule, když jsme se líbali."

Zachvěla jsem se, když prsty zdůraznil, jak to myslel.