Přijdu tě zabít (mini-recenze)

Autor: Kathy Reichs

Originální název: Déjà Dead

Ze série: Temperance Brennan

Díl: první

Nakladatelství: BB/art

Počet stran: 290

„Což znamená?“

„Vidím u obou stejné“ – pracně jsem šátrala po vhodném výrazu – „prvky.“

„Jako třeba?“ Sáhla po sklence.

„Surové zbití, znetvoření těla.“

„Ale to je dost běžné, ne? Když jsou oběťmi ženy? Roztřískat nám hlavu, uškrtit, potom rozsekat? Mužská násilnost pro začátečníky.“

Oficiální anotace:

Do Montrealu přichází léto, ulice jsou plné lidí, vůní a barev. Soudní antropoložka Temperance Brennanová má jinou práci než se bavit: musí identifikovat rozřezané tělo bez hlavy, uložené v plastových pytlích. Obětí je mladá žena, kterou vrah zabil obzvlášť krutě. Brzy se najdou další zohavená těla. Budou muset zemřít ještě další dívky a ženy, než Tempe přesvědčí své kolegy od policie, že jde o činy sériového vraha?

Námět: Pokud si chcete knížku pořídit kvůli seriálu (stejně jako já), budete hodně zklamaní, protože kromě jména hlavní hrdinky je všechno jinak, dokonce i charakter Tempe. Ale nakonec jsem si na změny zvykla a pochopila, že příběh se seriálem nemá nic společného a proto to nemůžu srovnávat.

Příběh se odehrává v reálném světě a to v kanadském Montrealu, kde pracuje Temperance Brennanová a je zavolána k nalezené mrtvole, která je rozřezaná v pytlích. A Tempe nezbývá nic jiného než najít a dopadnout vraha.

Hlavní postavy: Knižní Temperance je diametrálně odlišná než ta seriálová. Seriálovou Tempe mám strašně moc ráda a ze začátku jsem byla trochu v šoku, že je to úplně jiná osobnost, ale postupem času jsem si oblíbila i tuhle novou Temperance, která je stejně sympatická a inteligentní, více uvolněnější a lidštější.

V příběhu se taky vyskytuje několik mužů, kteří se v příběhu zatím jenom mihli, protože Tempe má ještě nevyřešené záležitosti v bývalým manželem. Nejvíce prostoru dostali Luc Claudel a Andrew Ryan. No, můžu říct, že Luc Claudel je pořádný blbec a Andrew Ryan? To je pořádný sympaťák a vždycky jsem nadšeně jásala, když se objevil. Doufám, že se s ním setkáme i v dalších dílech, protože jsem si ho oblíbila.

Styl psaní: Příběh je vyprávěn z pohledu Temperance a je čtivý a napínavý. Autorka do příběhu přidala francouzská slovíčka, aby příběh zapadal do Kanady, a tím příběhu dodala osobité kouzlo. Podobné vsuvky mám ráda, a protože se učím francouzsky, tak jsem si jí aspoň procvičila. Většina děje se odehrává v antropologickém centru, takže se v textu vyskytuje spoustu odborných výrazů, občas (hlavně když jsem byla unavená) jich na mě bylo moc a vysvětlení jsem si musela přečíst několikrát.

Klady: ◦ skvělá detektivka – skvělá zápletka

           ◦ hlavní hrdinové jsou super

           ◦ v knize je několik překvapivých zvratů

           ◦ francouzská slovíčka jako oživení děje

Zápory: ◦ v knize jsou malá písmenka 

             ◦ dlouhé popisy prostředí

           

Myšlenky mi bloudily nazdařbůh. Znovu se objevil Georgie Burns a řekl: „Budoucnost mě vždy zajímá. Mám v plánu strávit v ní zbytek svého života.“

Rázně jsem se posadila a spustila ruce do klína. Bodnutí bolesti mi pomohlo vyčistit mysl. Nezvracela jsem. Pokrok.

„Jestli chceš mít nějakou budoucnost, koukej pohnout zadkem, ať jsi odtud pryč, Brennanová.“

Hodnocení: I když jsem byla ze začátku příběhu trochu zklamaná, nakonec jsem s knihou spokojená. Je vidět, že se Kathy pohybuje v antropologickém prostředí a mrtvolám rozumí, navíc umí vytvořit skvělou detektivku, kterou jsem si užila a těším se na další díl, hlavně tedy na detektiva Andyho.