Zlatá lilie

Autor: Richelle Mead

Originální název: The Golden Lily

Ze série: Pokrevní pouta

Díl: druhý

Nakladatelství: Domino

Počet stran: 328 stran

Adrianovi opět chvilku trvalo, než odpověděl. „Ale opravdu se loajalita a starostlivost tolik cení?“

„Pro mě znamenají všechno.“

Oficiální anotace:

Povinnost, nebo láska? Co zvítězí?

Alchymistka Sydney Sageová slouží jako jakýsi most mezi světem vampýrů a lidí: chrání tajemství prvních a životy druhých. Moc ráda by studovala univerzitu, ale místo toho byla vyslána na snobskou střední školu v Palm Springs. Má tam za úkol střežit morojskou princeznu Jill Dragomirovou před zabijáky, kteří chtějí ve světě Morojů rozpoutat válku.
Všichni ji považují za skvělou alchymistku, dokonce i ti, kteří o ní dříve pochybovali. Nyní však začíná pochybovat ona sama: opravdu jsou všichni vampýři zvrácené stvůry, anebo je to všechno jinak?
Všechno se ještě víc zkomplikuje, když bývalí Strigojové Soňa a Dimitrij zjistí, že právě Sydney by mohla být klíčem k objevení zázračného léku k proměně na Strigoje. A pak Sydney naváže milostný vztah s Braydenem... Má s ním mnoho společného, ale přesto jako by ji stále silněji přitahoval někdo jiný, na koho by kvůli jeho původu neměla ani pomyslet! Co teď? Má se řídit zákony alchymistů, anebo naslouchat hlasu vlastního srdce?

Stručný děj

Alchymistka Sydney i zbytek výpravy stále zůstává v Palm Spring, kde se snaží schovat princeznu Jill před královskými, který by se jí mohli pokusit ublížit, aby Lissa Dragomirová ztratila nárok na královský trůn. Navíc dorazil Dimitrij Belikov se Soňou Karpovou, aby rozvíjeli studium o éteru a jeho vlivu na Strigoje. Proto není divu, že Adrian je pořádně nevrlý a necítí se ve své kůži, vždyť Rose ho opustila právě kvůli Dimitrijovi. Sydney se snaží Adriana rozveselit, aby se všichni vampýři cítili dobře, jak je její povinností. Ale stane se něco neočekávaného – Sydney si uvědomí, že jí na Adrianovi záleží daleko více, než by mělo. Ale je si taky vědoma, že kdyby se cokoliv doneslo k alchymistům, byla by z Kalifornie odvolána a „uklizena“ do nápravného zařízení pro špatné alchymisty. Co nakonec u Sydney zvítězí. Srdce nebo rozum?

„Ale no tak, Sydney. Myslela jsem, že už se mezi námi pohybuješ dost dlouho nato, abys věděla, jak se věci mají.“

„Co bych měla vědět?“

„Nic není tak neškodné, jak se zdá.“

Úžasná autorka

Myslím, že není třeba Richelle představovat, myslím, že většina z vás její knihy četla a pokud náhodou ne, tak o ní aspoň něco slyšeli nebo četli. U nás se její knihy vydávají v hojném počtu – momentálně nakladatelství Domino vydalo čtrnáct knih a další se chystá v říjnu. U nás si můžete přečíst sérii Vampýrskou akademii – ta už je ukončená -, dále Pokrevní pouta a Sukubu a každá stojí za přečtení.

Šílené na to bylo, že Keith – ačkoli se dopustil zločinu prodeje vampýří krve – patřil k těm posledním, koho bych považovala za přítele vampýrů. Několikrát mi dal jasně najevo, jak je nesnáší. Pokud si někdo zaslouží být nařčen z nějakých vazeb vůči vampýrům…

… jsem to já.

Názory a dojmy

Asi každý čtenář, který na tenhle blog několikrát zabloudil, ví, jak moc mám ráda sérii VA. A proto bylo logické, že po skončení VA, jsem se vrhla na Pokrevní pouta. První díl byl úžasný, nezklamal mě, a ten konec… ten byl přímo zabijácký a volal po pokračování, i když musím říct, že konec druhého dílu byl snad ještě napínavější.

Po konci prvního dílu se posuneme o pár týdnů dopředu, ale děj se stále odehrává v prosluněné Kalifornii na menší střední škole. Tohle prostředí jsem si oblíbila skoro jako Akademii Svatého Vladimíra, i když za to můžou postavy než Kalifornie. Opět jsme svědky mnoha věcí – vývoje jednotlivých postav, výzkumu éteru, románků a v neposlední řadě nebezpečí, které si partu zase najde.

Nejraději mám hlavní postavu Sydney, která je diametrálně odlišená od Rose, ale přes to si mě dokázala získat a mám ji ráda. Líbí se mi její smysl pro odpovědnost, cílevědomost, svým způsobem i oddanost k alchymistům, i když je to hrozná společnost, ale nikdo není dokonalý. Ohromilo mě, jak vytrvale inspiruje ostatní postavy, aby se staly lepšími a něco od nich očekává – zvláště od Adriana. A taky povahově je mi bližší než Rose a rozumím jí.

Další postavu, kterou si užijeme do sytosti, je Adrian, který se stal mým oblíbencem už ve VA a jsem ráda, že se v příběhu vyskytuje, protože ho se svými vtipnými poznámkami správně okoření a pozvedne. Fanynkám Dimitrije oznamuji skvělou novinu, i ten se v druhém díle objeví, i když na mě působil trochu jinak, než jsem předpokládala – míň sexy. I když je to logický, protože příběh vypráví Sydney a ta ví, že Dimitrij je hezký chlap, ale nepřitahuje ji, a proto se v příběhu objevuje jen nepatrně a ztrácí kouzlo, které mu dodávala Rose.

Největším plusem knihy je to, jak moc má Richelle příběh promyšlený, to je asi klíč k úspěšnosti jejich sérií. Už v prvním díle můžeme vidět náznaky, které dovedou Sydney k vyřešení problému. Ale nejen děj je promakaný, ale i každá postava je jiná, ale přesto jsou vyšperkovaný, za to fakt palec nahoru. Navíc je kniha skvěle, čtivě napsaná a nenechá vás příběh jen tak odložit, já ponocovala celou noc.

„Neměl to říkat,“ zopakoval Adrian až děsivě vážným tónem. Sklonil ke mně obličej. „Je mi fuk, že není citlivý nebo neumí rozdávat komplimenty. Nikdo se nemůže podívat na tebe v těch šatech, v téhle plamenné nádheře, a začít mluvit o anachnorismu. Kdybych byl na jeho místě, řekl bych: ‚Jsi to nejnádhernější stvoření, které kdy kráčelo po tomhle světě.‘“

Hodnocení

Je asi jasné, jak knihu ohodnotím – hezky plným počtem hvězdiček. Opravdu jsem si čtení užila, možná víc než poprvý. Myslím, že mě nikdy Richelliny knihy neomrzí a budu je číst s radostí. 

• Zdroj obrázků: Weheartit