Nabíječ

Autor: Alice Clayton

Originální název: Wallbanger

Ze série: Cocktail

Díl: první

Nakladatelství: Mladá fronta

Počet stran: 280

„Hele, víš co? Máš pravdu. Nemůžu rozhodovat, co je pro koho správný a co špatný. Jestli vám to funguje, tak super. Do toho. Gratuluju. Jen mě překvapuje, že tě Lillian chtěla dát dohromady se mnou. Ona ví, že jsem dost tradiční holka, to je celý,“ vysvětlila jsem.

Simon se zazubil a zahleděl se na mě svýma modrýma očima.

„Úplně všechno o mně Lillian zase neví. Svůj soukromej život držím pod pokličkou. S výjimkou sousedky, co má tenký stěny a fantastický prádýlko,“ pronesl hlubokým hlasem.

Oficiální anotace:

Caroline má fantastický byt v San Francisku a dokonalého kuchyňského robota, ale nemá Óčko! Caroline má skvěle našlápnutou kariéru, kancelář s výhledem na záliv a recept na výtečnou cuketovou buchtu, ale nemá Óčko!! Caroline má nejlepšího kocoura na světě, super kámošky a plný dekolt, ale nemá Óčko!!! A navíc, stěnou její ložnice otřásá noc co noc její sexy soused, co si v posteli servítky rozhodně nebere. No, není to zákon schválnosti? Každé zasténání, naplácání a – bože, zamňoukání? – Caroline připomíná, že přichází nejen o spánek, ale že jí, na rozdíl od Nabíječových partnerek, chybí taky… Jo, uhádli jste, Óčko! Když bušení do zdi málem vyklepe Caroline z postele, rupnou jí nervy a oděná do sexuální frustrace a růžové noční košilky se svému sousedovi konečně postaví tváří v tvář. Není divu, že jejich noční potyčka v nastalém napětí zažehne jiskru...

Stručný děj

Caroline se právě přestěhovala do nového bytu v San Francisku, má úžasnou práci bytové designerky a skvělé přátelé – zdálo by se, že jejímu životu nic nechybí, jenže opak je pravdou. Před několika měsíci se ztratilo její Óčko a Caroline neví, jestli se ještě někdy vrátí. Snaží se nepropadat panice, uklidňuje se, že bez orgasmu se dá normálně žít. Ale hned první noc je svědky sousedova řádění, a pak to pokračuje další a další noc – což se opravdu nedá ignorovat a Caroline jen v růžové košilce vyběhne z bytu a jde svému sousedovi vynadat. Jenže tahle menší výměna názorů jen všechno odstartuje.

Zbledl a udělal krok zpátky.

„A aby bylo jasno, radši si sešívačkou přisponkuju hlavu ke zdi, než abych s tebou zase kouzlila. Na nás dva spolu a na tu svou pětiprocentní slevu zapomeň. Sbohem,“ procedila jsem skrz zatnuté zuby a odkráčela z obchodu pryč.

Názory a dojmy

Ani nevím, jak je možné, že jsem si objednala tuhle knihu, když mám spoustu dalších knih, které mě lákají víc a chci je mít doma. Možná za to může spousta nadšených recenzí a moje touha, přečíst si něco oddychovějšího bez nějakého nadpřirozena (i když v případě Carolinina kocoura se o tom dá polemizovat). Nakonec jsem se do knihy, která má mimochodem moc pěkné grafické zpracování, pustila hned, jak mi přišla domu. Musím přiznat, že jsem očekávala od příběhu daleko víc, ale ve směs to nebylo špatné čtení.

Děj začíná stejně jako dalších desítky knížek – na nějaké místo se přestěhuje nová holka, a kde náhodou bydlí ten nejhezčí chlápek široko daleko. A jak to tak bývá – co se škádlívá, to se rádo mívá. Docela klišé, nemyslíte? Jenže autorka dokázala napasovat do příběhu takový nadhled a lehkost, že je příběh něčím originální a trochu se odlišuje od ostatních knih.

Hlavní hrdinka Caroline mi moc nesedla, přišla mi chvilkami moc hysterická a její Óčko, které autorka zvládla vecpat snad na každou stránku mi lezlo na nervy. A až za polovinou knihy se to začalo lepšit a Caroline pro mě začala být snesitelnější. Naopak Simona si musí zamilovat každá čtenářka. Jasně, je dokonalý až to bolí, ale kdo by nesnil o takovém chlapovi? Pěkný, vtipný, drzý, sebevědomý… Mně teda byl o dost sympatičtější než Caroline.

Co bych příběhu vytkla je jeho předvídatelnost, i když nevím, jestli to u takovýhle knih bude někdy jinak. Kniha byla občas vtipná, ale moc nerozumím tomu, jak mohla vyhrát cenu za nejvtipnější knihu. Přiznávám, že je to možná mnou, přeci každý máme jiný humor. Bylo to vtipné, ale ne až tak moc. Navíc, jak už jsem se zmínila výše, čtení mi kazilo to slavné Óčko, a ještě slova jako mušlička a párek-nazdárek – tohle mi fakt dokázalo zkazit tu atmosféru, když jsem se měla červenat a namísto toho jsem se musela smát.

Ale na druhou stranu se mi líbilo, jak autorka pojala vztah hlavních hrdinů. Nevrhli se na sebe hned po pěti stranách, ale pěkně se seznámili a jejich vztah se nejprve vyvíjel. Takže pokud čekáte knihu nabitou sexem, tak vás trochu zklamu, protože autorka napínala jak hrdiny tak i čtenáře až do samého závěru knihy. Ale během čtení nebudete ochuzeni o žhavé chvilky.

„Mmm, tady to voní. Mám zapnout gril?“ zeptal se a přešel k lince, kde jsem krájela zeleninu. Postavil se jen pár centimetrů za mě a něco prasklo. A nebyl to jen hráškový lusk, co jsem měla v ruce…

Hodnocení

Nabíječ rozhodně není nejlepší kniha na světě, kterou jsem kdy četla, ale je to ucházející oddechové čtení a docela jsem si knihu užila, když si odmyslím ta vtíravá slova. Myslím, že docela individuální, jestli se někomu bude tahle kniha líbit nebo ne, takže byste ji měli zkusit a udělat si obrázek sami. 

• Zdroj obrázků: weheartit